Bohumír Zámečník

Scandinavia Road Trip - Den 7.

Lotyšsko, Estonsko. Krátké spaní v centru Rigy, zoufalé hledání hajzlíku, hraní si na turistu, ospalá cesta do Estonska.

Někdy v sedm jsem se vzbudil, spal jsem pět hodin, a chtělo se mi festovně na hajzl. Tak jsem šel hledat nějaké veřejné záchodky, protože hospody byly v sedm ještě zavřené. Nějaké Toi-Toie byly v parku, ale zamčené. Další vyměšovací domeček s čudlíkem na otvírání dvěří byl taky nefunkční. Město od rána žilo a já celý zoufalý cítíl, že mám asi sračku.

Spása se nacházela až v dalším parku, kde konečně jedny krásné hazlíky byly a tak jsem si oddychnul a mohl pokračovat jako spokojený turista prohlídnout si památky. Procházel jsem uličky, fotil pěkné domy, ale když jsem odcházel, uvědomil jsem si, že jsem vlastně nenašel hlavní náměstí s nejhezčími budovami.

Byl jsem dost unavený a říkal jsem si, že si musím někde za Rigou odpočinout a prospat se. To jsem taky na pár místech udělal. Cesta vedla podél moře, takže jsem se mohl i natáhnout na sluníčko a vyhřátý píseček na pláž a odpočívat. Stavil jsem se v Pabaži a Vitrupe. Podle informační se nedaleko pobřeží v moři nachází útes s bujným osídlením mořskými rostlinkami a rybičkami. Voda byla ale studená, že jsem do ní strčil leda tak nohy po kotníky. No druhý důvod byl, že jsem si nechtěl namočil a zasolit iphone. Na pláži krásný jemný píseček a sluníčko svítilo, takže ideální místo natáhnout se a relaxovat.

Někdy kolem páté večer jsem opustil Lotyšsko a vjel do Estonska. Na tacháku bylo nějakých 1600 km. Hned na první pumpě jsem si koupil SIMku značky Elisa, kterou doporučovala wiki. Za 1 EUR bylo skoro neomezené připojení na net na 24h, 1 Mbps a 50 GB FUP. Takže naprostý luxus, to už asi nepotkám. Přehledný návod i v angličtině, vše fungovalo jak na drátkách. Jediné, že SIMka byla ve standardní velikosti a musel jsem ji okrájet nebo ostříhat nůžtičkami na velikost pro iphone.

Večer jsem cestou pobřeží přijel do většího města Pärnu. Odtud je to do hlavního města Talinnu asi 200 km. Ten bych se velmi rád prohlédl, protože má zachovalé středověké staré město a jede mi z něj ferry do Helsinek. Nicméně, aby to nebylo tak jednoduché, rozhodl jsem se, že musím do Kundy. Ne že bych tak hrozně nadržený, cesta člověka dost unaví, ale jestli čtete správně, je tam velké K, a to znamená, že se jedná o město na severu Estonska, které nesmí žádný Čech vynechat. Do Kundy se dá jet přímo vnitrozemím z Pärnu a pak po dálnici na západ do Talinnu.

Tak jsem se vydal na severovýchod. Ráz krajiny se zase trochu změnil. Ale byla fakt malebná, samé bylinky kolem silnice, pastviny, lesy, spíš březové. Na cestě nebylo skoro živáčka a silnice byla luxusní. Ostatně bylo to znát už od té doby, co jsem přejel hranici do Estonska, že silnice jsou takové nějaké dobře postavené a nezničené - narozdíl od předchozích zemí. Podobně i řidiči tu jezdí tak nějak víc podle předpisů a ohleduplněji. Takže jsem měl silnici většinou jen pro sebe, sluníčko pořád nad obzorem svítilo a jelo se pěkně. Ale věděl jsem, že to po cestě někde musím nechat a jít spát.

Kolem silnice se občas objevovaly hnědé značky se symbolem jako je na klávese CMD na Macu - jednalo se o památky nebo zajímavá místa. Akorát že byly v estonštině (to už kód v Perlu by byl možná srozumitelnější). Jedno takové hnědé jsem si vybral a nechal to na parkovišti. Od silnice bylo vidět nějakou kamennou stodolu s komínem a čapím hnízdem. Myslel jsem, že to je tam památka. Nicméně proti parkovišti se tyčil u řeky krásný růžový zámeček Laupa. Klidné místo a konečně zas pěkné delší spaní.

Tachák ukazoval 1744 km a za dnešek 264 km. Takže zítra vzhůru na sever do Kundy!

Další den.

Comments

Fork me on GitHub