Scandinavia Road Trip - den 1.

Den D. Vyrážím na cestu, jakou jsem v životě ještě nepodniknul. Mám před sebou měsíc cesty kolem celého Baltského moře a přes Skandinávii. Přes 5000 km, 10 zemí. Přes den mýma nohama, přes noc mou postelí se stane 15 let stará Oktávka combi v custom Pango úpravě (od mého bráchy).

Popravdě řečeno pár dní už cítím docela nervozitu, takovou cestovní horečku, dneska obzvlášť. Snad mám všechno připraveno, snad nikde nenabourám, snad mě nechytně nějaká horečka. Ještě jsem tak daleko neřídil auto, ještě nepodniknul takovou cestu sám za sebe. Snad to dobře dopadne a posune mě to zas o kousek dál.

Ale vím, že je to asi to nejlepší, co teďkon můžu udělat. Vyčistit si hlavu a dokázat sám sobě, že to zvládnu a že nejsem žádná máčka.

Prostě zvednout línou prdel, jít do nepohodlí, ale naučit se něco nového, poznat nové kraje, lidi, co tam žijí, a přijet jako lepší člověk.

Noc před cestou jsem se zas tak moc nevyspal. Ještě jsem dolaďoval trasu a pak nemohl usnout. Takže dohromady tak 6 hodinek spánku. Než jsem se ráno vypravil, bylo poledne. Rozloučení s rodinou a jde se na věc.

Vyrazil jsem směrem do Polska přes Jeseník. Trasu na Králíky jsem jel před pár dny. V Červené vodě jsme měli koncert s Coralemi a pak večer pařbu. Moc jsem toho nenaspal a jízda zpět byla dost únavná. Tentokrát to uběhlo celkem rychle a pohodlně. Do Jeseníku se cesta klikatila smrkovými údolími a bylo na co koukat. V Jeseníku jsem si pak dal pauzu, moc dobrý oběd a výšlap na Priessnitzovy lázně.

Za chvíli se člověk ani nenadál a byl v Polsku. Hned v prvním městě, Glocholazech jsem si v praxi ověřil, jak dokážu jednoduše zabloudit :) Ono na Polsku mě překvapilo docela dost věcí. Třeba na křižovatce svítí červená, ale vedle je malá zelená šipečka doprava. Klakson auta za mnou mi její význam potvrdil.

Taky jsem si všimnul snad všude, že hodně Poláků jezdí jako prasata. Padesátka ve městě a hulí si to devadesát, samé myšky, troubení, no prostě divočina. Už se těším třeba na Norsko. Taky mají silnice samou díru. V Česku ty naše děravé silnice jsou proti tomu skoro jako nové. Ale o tom ještě bude řeč.

Plán byl vyhnout se placeným dálnicím a vzít to zkratnou přes Čenstochovou a Varšavu do Litvy. Docela mě zajímalo, kolik budu schopen a kolik stihnu dát kiláků za den. Dojel jsem tak akorát. Dneska 240 km, víc už bych asi nedal. Vyjížděl jsem až po poledni, ne v 9:00, jak jsem si představoval. Nakonec jsem zakempil až za soumraku před městem Tvarog. Byl jsem už unavený a ještě do toho nějaká objížďka. Přemýšlel jsem, kam to dát a nakonec se to vyřešilo samo. Před Tvarogem vede cesta skrz les a v něm pěkné odpočívadlo. Mlha už se válela nad lukami a bylo to moc romantické.

Pangova multifunkční úprava zadní části vozidla, která jednak nabízela rovnou plochu na spaní a taky (původně) zabudované ozvučení, se ukázala jako celkem praktická. Basy a beaty nepotřebuju, ale vyspat se ano. Bohužel pár vrutů v tekné dřevotřísce už má to nejlepší za sebou. Pohodlně se tu vejde jeden člověk a vedle hafo bagáže, ale vešli by se tu i dva. Ideálně ještě nějaká slečna :) Ale to zas hrozí, že by přes den hubu nezavřela. Ale aspoň by byla sranda.

Člověk si na ten molitan na dřevotřísce musí trochu zvyknout, ale snad to bude cajk. Okýnko pěkně větralo a silnice byla v noci krásně klidná a tichá. Jen kapky vodu padaly ze stromů, jak zafoukal vítr.

Další den.