Scandinavia Road Trip - den 5.

Litva. Ranní dávka "navigace", cesta kolem velké řeky do města, kde včely vyměšují džus místo medu; setkání s motorkářem, který se podruhé narodil; malebná krajina; Hora křížů.

Na koleji byla postýlka příjemná, trochu měkčí než v autě. Mohl jsem taky doplnit zásobu vody. Kluci ráno vyráželi na výlet na nějaký hrad a já ráno jel pryč, abych neparkoval na placeném stání. Moc dlouho jsem se nevyspal a řekl jsem si že, jen vyjedu z města a odpočinu si.

Vedle Kaunasu je na řece Nemunas velká přehrada s vodní elektrárnou. Podle mapy to vypadalo, že by šlo zajet ke břehu a tam si dát voraz. Problém byl, že jsem moc nemohl šrádat daty na navigaci, přesně jsem nevěděl, ve které ulici vlastně jsem, tak jsem zkusil se tam dostat jen podle mapy a paměti. Párkrát jsem zase zabloudil, jako obvykle, ale nakonec jsem se vymotal a dostal k hrázi. Jaké ale bylo překvapení, když u odbočky do lesa k jezeru byla značka zákaz vjezdu. Nakonec jsem to hodil k pumpě a pořádně si odpočinul.

Ještě jsem to zkusil jednou, jestli jsem nějakou odbočku nepřejel, ale marně. Nakonec stejně mířím na západ po řece, takže jezero oželím. Místo takovéhle objížďky jsem mohl rovnou pokračoval po hlavní silnici, kam jsem se za začáku zamotal, protože bych jel přesně směrem, co jsem potřeboval.

Dál se státovka pozvolna klikatila malebným údolím podél velikého toku. Bylo to moc pěkné, přírodní park, všude nějaká památka a odpočívadlo. Mě ale zajímalo město Seredžius, konkrétně abych si mohl vyfotit jeho ceduli - do sbírky. Kromě cedule se ale nad městem tyčil nádherný kopec a na něm v minulosti stála pevnost a pak mohyla nějakého významného panovníka.

Za Seredžiusem jsem dostal chuť na polívku a zrovna tam bylo jedno volné parkoviště u řeky. Takže zase další odpočinek, když už jsem moc nespal, a vyzkoušíme vařič na suchý líh. Foukal lehoučký větříček, ale oheň vůbec nechtěl chytnout. Nakonec se to podařilo a za chvíli byla v pítku hlikákovém od čutory malá sýrová polívka z pytlíku na světě. K tomu ještě pořád výborný celozrný toastový chleba z Česka. Vůbec není zaschlý, kyselý, nebo plesnivý jako "běžný" chleba.

Jak jsem tak čistil hrníček, přijel motorkář. Ptám se ho, odkud že jede. Prý si dal okružní jízdu z Německa přes Švédsko, trajektem do Rigy a zpět. Byl ale takový úplně vyklepaný. Vůbec se mu nedivím. Pár minut před tím mu totiž z lesa vyběhlo před motorkou nějaké velké zvíře a málem to do něj v plné rychlosti napálil. Jet o trochu rychleji, tak byl možná mrtvý...

Dál jsem to vzal ještě kousek kolem řeky a pak směrem na sever po menší státovce. Krajina začínala být čím dál hezčí, až byla vysloveně úžasná. Zase každou chvíli nějaká přírodní památka. Třeba jeden obří dub starý snad 300 let nebo víc. Taky baráčky ve vesničkách moc pěkné. Místní šikovní řezbáři se dost činí, protože kolem silnice byly samé velké ozdobné kříže a sochy.

Cestou jsem přemýšlel o litevském jazyku. Prý litevština a lotyšština jsou poslední dva jazyky z baltské rodiny. Jsou zas o dost jiné, než sousední jazyky. Přemýšlím, že je v nich možná trochu vlivu z řečtiny nebo latiny. Konrkétně koncovky -as a -is. Nemunas jako Pythagoras, Neris jako Artemis. Kořeny nepřejatých slov jsou ale mi úplně neznámé.

Dnešním cílem byla Hora křížů, Križiu Kalnas, asi nejznámější poutní místo Litvy. Leží nedaleko většího města Šiauliai. Opět trochu zajížďky, ale někdy kolem deváté večer se mi podařilo tam dorazit. Byla to původně mohyla, pak tam lidé začali dávat křížky po nějakém povstání před 100-200 lety. Význam místo získalo během sovětské okupace, jako symbol odporu. Po jeho pádu tam potom byl i papež. No a od té doby tam kříže malé i velké raší jak houby po dešti. Prý už jich tam je snad na 200 tisíc.

Nakonec jsem byl v deset tak unavený, že jsem to nechal na tamnějším parkovišti vedle páru karavanů. Dneska jsem ujel od rána do večera 254 km. Informační centrum, jakož i placené parkování otevírali až v osm, tak jsem měl dost času. Tyhle pozdní západy slunce jsou fakt zajímavé.

Večer jsem koukal na informace o datových SIMkách. Jsem to ale pako. Původně jsem si říkal, že si ji koupím až ve Finsku, Švédsku a Norsku, kde budu nejvíc dní a do té doby mi bude stačit datový roaming od Mobil.cz, 50 MB / 185 Kč a od 11.6. 100 MB za stejnou cenu. Dočetl jsem se ale, že datové SIMky ve všech zemích po cestě se ale dají sehnat na každé pumpě nebo trafice za pár šupů (třeba i od stovky, nikoliv třeba od tří stovek, jak jsem si myslel) a mají mnohem větší kapacitu, než český roaming, nebo jsou skoro bez omezení. Minimálně kvůli mapám a navigaci je připojení k netu fakt velmi užitečné, TomToma s sebou nemám. Takže nebudu čekat do 11.6., kdy bude mít roamingový balíček dvojnásobnou kapacitu, ale další plán je jasný - v každé zemi jednu datovou SIMku. A teď se pěkně vyspat a zítra hurá do Lotyšska.

Další den.